Včelí vosk

 "Nahoře se vznáší plamen a v něm proměňuje svíce své čisté tělo v teplé, zářivé světlo. Necítíš, jak v tobě před ní procitá něco zcela vznešeného? Pohleď jak stojí, nezakolísá, pevně na vém místě, vysoko vztyčená, čistá a ušlechtilá. Pozoruj, jak všechno na ní říká: Jsem pohotova."(R.Guardini O posvátných znameních)

 

První stopy vztahu člověka a včely najdeme již v pravěku. Jeskynní nástěnné malby z období 12000 – 10000 př. n. l. zachycují člověka obletovaného včelami. Ve starověku již měly včely a péče o ně významné postavení v dobové symbolice a mytologii. Hlubší podstatu včelího vosku pak zachytilo křesťanství. Vosk byl produktem včely jako panenského hmyzu - přirovnání  k Panně Marii (symbolika čistoty, píle, soudržnosti).

Výroba svící patří dnes již k historickým řemeslům, dříve se nazývalo voskařství. Kromě toho se včelí vosk používal (a dodnes používá) v umění, v kovolitectví – výroba zvonů, v medicíně – zubní lékařství, v kosmetice na výrobu různých mastí apod. Obrovské množství včelího vosku bylo spotřebováno ve zbrojním průmyslu na ochranu proti korozi....
Celý článek...

Ručně šité panenky plněné ovčím rounem – panenky waldorfského typu

ostatní.JPGPanenka je jako jediná z hraček obrazem člověka. Pomáhá dítěti vyrůstat do světa a vztahů v něm. V tomto smyslu je velmi důležitá pro holčičky i pro kluky. Hodně tedy záleží na tom, jakou panenku dítěti nabídneme.

Proč doma ušité panenky?

U vlastnoručně vyrobené panenky můžeme ovlivnit mnohé, co u koupené nelze. Můžeme zvolit materiál, ovlivnit její vzhled a velmi důležitý je také „energetický“ náboj, který do panenky vložíme svou prací, svým soustředěním a svou láskou k dítěti. Při „nehodě“ můžeme snadno hračku opravit, to se u koupené plastové již většinou nepodaří. Ulomí-li se noha panence z plastu, často již není pomoci. Šité panenky je možné opravovat stále. Vyžaduje to pouze od nás dospělých udělat si čas a najít dost trpělivosti. To je v dnešní kultuře „na jedno použití“ velký poklad....
Celý článek...

Ovčí vlna

mama-ovce.JPG

 

Zpracovávání ovčí vlny bylo známo již v dávných dobách národům v přední Asii. Odtud se rozšířilo ve starověku do Egypta a do Řecka, ve středověku pak do ostatní Evropy.                                          

Nejranější nálezy z vlny byly plstěné výrobky. Plstěním se vytvoří pevná textilie, která se skládá z různě překřížených a spolu pevně spojených zvířecích vláken převážně ovčí vlny, ale i králičích nebo psích chlupů. Nejznámějším a také nejstarším způsobem je zhotovování plsti z připravené srsti zvířat pomocí horké vody a stálého tlaku. Dodnes můžeme ve známých místech Asie najít místa, kde lidé vyrábějí tímto způsobem koberce a i svá obydlí - tzv. jurty.

U nás je v současné době poměrně rozšířený chov ovcí, ale složitější je to již s výkupem vlny a dalším jejím pracováváním. Výkup je finančně velmi nevýhodný a tak spousta vlny z vlastních zdrojů bývá likvidována a znehodnocena. Místo toho se k nám dováží drahá novozélandská vlna, která se dál zpracovává. Můžeme se s ní setkat i na různých kurzech předení a jiných výukových řemeslných kurzech....
Celý článek...

English | Česky